Novinky z posledních dnů: Book Therapy a opening Deelive

Knihy a káva, můžou mít tyhle dvě věci něco společnýho? Můžou. Třeba knihkupectví Book Therapy, který si založila v Římské ulici na Vinohradech Petra Caudr se svým manželem Jiřím. Vášeň pro literaturu tady cloumá z každýho koutu. S hledáním jejich vysněnýho knihkupectví jim pomohla právě káva. Když šli jednou do svý oblíbený japonský cafeterie Momoichi, všimli si, že hned vedle je prostor, v minulosti patřící večerce, k pronájmu. Slovo dalo slovo a zanedlouho už interiérem vlály dlouhý černý police, sněhobílé zdi, surový betonový pult a dřevěný stoly, s řemeslnou výpomocí od ateliéru​ Vobouch bylo hotovo za neuvěřitelný dva měsíce a výsledek potěší svou vzdušností, chytrým uspořádáním a prezentací jednotlivých knih. Každý výtisk tu má svý místo. Zastoupeny jsou zde převážně knihy a magazíny v anglickým jazyce, od módy a designu počínaje přes architekturu, umění, erotiku a jídlo konče. Najdeš tady známý Cereal, Kinfolk, Gentlewoman, Modern Living, ale i méně známý Oak nebo Open House.




Book Therapy je založen na perfektním zážitku při návštěvě, fyzickém kontaktu s knihou a její vůní, osobním doporučení...




Pod svými křídly má tenhle mladý manželský pár ještě další projekt a to značku dárkových předmětů Lípa.




Udělej to jako my a cestou z Náplavky běž kolem Smetanova nábřeží, kde se stav v kavárně s galerií Smetana Q. Vůbec není pravda, že obsluha je tady nepříjemná, k nám se kluci po celou dobu chovali pozorně a příjemně. Navíc osmnáctýho tady proběhl opening Deelive, prodejní galerie českýho designu a showroom s českými módními návrháři. A to chceš vidět!

Kytky kdykoli a kdekoliv. Květinářství Metamorphosis, Haštalská 3.



Text a foto Czech Blondýn

Tep života

Teprve se rozednívá, je pondělí ráno a já klopýtám unavenýma nohama po kopcích ve Vršovicích a těším se, až si objednám svou první ranní kávu. Můj život se za poslední rok výrazně zcvrkl a kavárenským poflakováním trávím veškerou část svýho volnýho času a polovinu pracovního. Co jsem na začátku bral jako zábavu, se mi postupem změnilo na životní styl. Jsem za to nesmírně rád. V kavárnách nacházím útočiště, když se necítím úplně dobře, ale i v opačným případě, když se cejtím skvěle. Když si chci odpočinout, s někým si popovídat, nebo si jen vychutnat šálek dobrý kávy s přáteli, partnerem, ale i sám. Sedím u dlouhýho stolu, je to přesně můj stůl, můj vysněný kus nábytku, kterej si dlouhý roky přeju mít doma a pohostit u něj všechny svý (ne) přátele. K dokonalý symbióze mi tady chybí už jen On! Jsem rád, že se svět kávy rozrůstá i u nás a na pražský scéně není nouze o kvalitní podniky. 

Jsem ve Vršovicích, kde teprve před nedávnem vyrostl TEP, industriální prostor, kterej mi připomíná malý berlínský doupě a neslouží výhradně jen jako místo pro setkávání coffeeholiců, ale skloubí v sobě mnohem víc. Včetně kávy, smoothie a domácích sendvičů, tady najdeš i tělocvičnu, jógový studio nebo galerii. Není úplně lehký dnes přijít s něčím novým a zaujmout, TEPu se to, a věřím že ty pocity nebudu mít jen já, podařilo! 





Text a foto Czech Blondýn

Mana

Nemyslím si, že by moje stravování bylo úplně zlý, nebo že bych jedl nevyváženou stravu, ani mě netrápí žádný zdravotní problémy, ale občas mám dny, kdy se kvůli pracovnímu tempu nestíhám najíst, což mýmu tělu rozhodně neprospívá, paradoxem je, že to potom neprospívá ani pracovnímu výkonu, nebo dny, kdy nevím, jakým jídlem svůj hladový žaludek zasytit. Nebo ani nemám tu možnost si jídlo připravit, sedím v autě, kanceláři. Skloubit obojí a dostat se na vyvážený balanc, tak to pro mně byl nesplnitelný úkol. Když jsem objevil alternativu v podobě Many, která má svým složením plně nahradit normální jídlo, byla to pro mně výzva. A protože rád zkouším nový věci, nebylo nad čím rozmýšlet a než bys řekl švec, u dveří stál kurýr s balíkem a Mana se od tý chvíle stala, mou každodenní součástí. 


Před přípravou prvního drinku jsem byl značně nervózní. Mohl jsem si vybrat ze dvou variant a to buď hotový drink, který se hodí na cesty, hodím ho k dalším věcem do batohu a když mám hlad, jednoduše od lahvičky odšroubuju víčko a obsah vypiju. Já ale zvolil variantu číslo dva, Manu v prášku. Trochu mi připomíná proteinový prášek. Příprava zabere asi tři minuty. První pocit, musím se přiznat, mi nebyl moc příjemný. Jako kdybych se napil mouky. Raději jsem ještě jednou zkontroloval postup. Pak jsem zjistil, že když nechám drink, po důkladným promíchání, chvíli uležet, jeho chuť je rázem lepší a snesitelnější. Výhodou přípravy v prášku od hotových drinků, je i možnost kombinace s ovocem, třeba jahody, lesní plody nebo chia. Podle návodu, jsem měl Manou nahradit pevnou stravu, sedmý den jsem měl fungovat pouze na Maně, to jsem ale hned na začátku zavrhl a mou denní dávkou byly maximálně 3 Many. Za mě jediná správná kombinace. Tkzv. třeba, snídaně, Mana, kterou jsem nahradil oběd a klasický jídlo k večeři.  



Když se ráno stala situace, že jsem po otevření ledničky zjistil, že jsem si den předtím zapomněl nakoupit, bylo velmi příjemný, ji mít po ruce. Navíc mi to ušetřilo i dost času a já jej tak mohl zužitkovat jiným způsobem. Nebo večer, když jsem tělo nechtěl zatěžovat těžkým jídlem, protože by se mi potom špatně spalo, ale pocit hladu byl stále silnější. 

Stala se mým pomocníkem ve dnech, kdy jsem nechtěl nebo neměl čas řešit, co a kde budu jíst. 

Rozhodně bych se nechtěl živit pouze Manou a ani bych to nedokázal, protože jídlo a požitek z něj je něco, co miluju, ale jako občasný pomocník je skvělá!




Text Czech Blondýn
Foto Czech Blondýn, Robert P.

Jak na perfektní rande

První rande. Nervozita lehce stoupá. Minuta najednou trvá jako hodina, čas jakoby se zpomalil. Hlavou běží myšlenky, jestli si spolu budem mít o čem popovídat, jestli přeskočí Ta jiskra, jestli se z toho vyklube něco vážnějšího nebo to bude jen úlet, v čem asi dorazí, kam si půjdem sednout, jestli se mu budu líbit a jestli se on bude líbit mně, jestli mám na sobě dost parfému a milion dalších, který analyzuju ze všech stran, víc podstatný i míň, každá se ale nemůže dočkat svý odpovědi.

První rande. První seznámení, první kontakt, kterej díky správný konstelaci hvězd neskončil trapasem, ale měl překvapivě pokračování (a překvapivý rozuzlení a konec) bych dokázal spočítat na prstech jedný ruky. Momenty, kdy jsem ho spatřil a spadl mi obrovskej kámen ze srdce, kdy se nějakým zázrakem stalo, že jsme si měli o čem povídat, aniž by nastalo to trapný ticho a po něm přišla řeč o počasí. Kdy jsem nemusel předstírat, že ho poslouchám a přitom nenápadně skenovat prostor a hledat bod, kterej by byl zábavnější než on, se svými historkami. Kdy jsem se ani jednou nepodíval na hodinky. Kdy jsme měli oba pocit, že se známe minimálně rok a máme toho mnohem víc za sebou, než jen flirtování přes WhatsApp. Kdy jsme ani jeden neotevřeli třináctou komnatu o svých ex. Kdy to neskončilo druhej den ráno probuzením u něj/u mně doma, ale růžově a sladce to pokračovalo ještě chvíli dál. Kdy jsme si ani jeden od začátku na nic nehráli a pravdu neříkali, až při čtvrtým nebo pátým drinku. A kdy příjemný pocity nezazdila ani otázka, přejete si platit zvlášť nebo dohromady?


První rande. Na Náplavce, s vychlazeným friscem, sluncem ve tváři, výhledem na hrad a labutěmi. V kavárně, třeba v Cafefin, kde maj ty nejroztomilejší hrníčky na kávu ever. Brunch, neboť láska prochází žaludkem. Procházka po parku, Riegrovy sady, Grébovka, romantický Petřín nebo Kyvadlo na Letný.


Text a foto Czech Blondýn

Waf Waf

Můžu se snažit sebevíc, ale musel bych si zakázat veškerý sociální sítě, pak by můj zdravý životní styl neutrpěl na kráse, jako se tomu stalo ve středu. Z nudy projíždím instagramový profily, když na mě vyskočí fotka nedávno otevřenýho podniku na Letný, Waf Waf, palačinkám a waflím bych ještě dokázal zdatně odolat, ale prostředí v pudrových barvách, který je jako vystřižený z filmu Pomáda, už rozhodne za mně. Alespoň že venku to vypadá konečně jarně a neřestný myšlenky zaháním představou několikakilometrový procházky parkem v domnění, že všechny, znovu nabitý kalorie, tím shodím. Na druhou stranu, je občas fajn si na chvíli odpočinout od kaváren a vyzkoušet něco jinýho.

V podniku Waf Waf, kterej byl otevřen 8.dubna a je proto v Praze čerstvým nováčkem, avšak i za tu krátkou chvíli si našel spousty obdivovatelů, si můžeš sestavit sladkou nebo slanou palačinku a vafli z více než padesáti druhů ingrediencí, mezi nimi nechybí různý druhy ovoce, ale i Raffaello, nalámaný Kinder Bueno, Lino Lada - bílá varianta pomazánky Nutella, Monte, Kit Kat a nejrůznější polevy a náplně. 

Servírka zakřičí mý jméno a já už si ke stolu nesu porci originálně ozdobených palačinek. 

Nevypadají vůbec zdravě, za to jsou ale velmi dobrý. Kromě chutných palačinek a belgických vaflí, by byla škoda si nevšimnout českého porcelánu, na kterým jsou pokrmy servírovány a českých plechových hrnků. Až tě teda přepadne ten známej pocit, dal bych si něco sladkého/slaného, už víš, kam s ním jít zatočit. A to i v podobě take-away palačinky nebo vafle v kornoutu. Ceny jsou příznivé kvalitě, porce nadstandardní, vyrovnají se hlavnímu chodu. Další důvod, proč navštívit Prahu 7, ze který se stává moderní, cool čtvrť.





Text a foto Czech Blondýn