Magnólie | Czech Blondýn

Magnólie

Jeden den si spokojeně užívám první letošní grilování se smíchem a veselými historkami, jiný den mám hlavu v dlaních a z očí se mi derou ven kapky slz, jedna za druhou stékají po tváři. Jeden den je krásný jako jarní slunce, odrážející svý paprsky v rozkvetlých magnóliích, jiný den je šedý a smutný. Jeden den je moje dobrá nálada vysoko v nebeských výšinách, jiný den sotva ukáže svou tvář z pod peřiny.

Večery jsou nejdelší. Zdají se být nekonečné a tma je o pár odstínů tmavší, než ještě před nedávnem bývala. Snažím se přikrýt prací, to je jediný moment, kdy na to nemyslím a život je snesitelnější.

Čekám na tramvaj na Náměstí Míru. Zahledím se na rozkvetlý magnolie. Pohled na ně, mně uklidňuje.

Nikdo netvrdí, že cesta za štěstím a spokojeným žitím je jednoduchá a že občas neklopýtnem a neschytáme pár šrámů, který buď zmizí nebo nám po nich zůstane malá jizva, která nám bude připomínat, ať tu stejnou chybu neděláme znovu. Jak dlouho, ale na nás budou všichni strašáci lačně vyhlížet z rohů stěn, kdekoliv se objevíme?


Čím víc mám na tváři vrásek, tím víc vím, že nemá cenu se ohlížet za tím co bylo, ale přemýšlet nad tím, co bude. Minulost nezměníme, ale přítomnost a budoucnost už ovlivnit můžeme. 

Nežijme podle představ svého okolí, žijme pro sebe. 

Text Czech Blondýn
Foto Sia Amare

1 komentář:

  1. Dost na zamyšlení, hlavně ten poslední odstavec.
    <3 milujuuu to, jak teď všechno kvete, hlavně na prvního máje <3

    OdpovědětVymazat

Instagram