Jarní radosti: umění, káva a jedna neutuchající láska

Často se mi stává, když se před někým zmíním o svý, i po letech, neutuchající lásce ke stověžatý, musím následně vysvětlovat, proč ji mám vlastně tolik rád a netoužím, jako víc než polovina mých vrstevníků, po životě v zahraničí. 


Možná kdybych přemýšlel o studiu, vzhledem k našemu školství, využil bych možností dnešní doby a zapsal se na školu v Amsterdamu, Londýně, který, protože tomu věřím, by mi do života přinesly víc zkušeností a znalostí, než školní systém tady u nás. Ale nestuduju. Důvodem druhým je česká povaha, vnímat především to špatný a negativní, než to dobrý a pozitivní. Děkuju svý rodině, že tuhle vlastnost, mi při výchově do vínku nedali. Tím nejdůležitějším ale je, že i po tolika letech, co v Praze žiju a považuju se za jejího člena a myslím si, jak dokonale ji znám, mě dokáže překvapit a já jednoho obyčejnýho dne znenadání objevím nový místo, který mě uchvátí. Jako je třeba galerie Václava Špály. 





Trochu se stydím, že jsem tohle odvětví svýho života zanedbával, ale zdá se, že s prvními teplejšími dny, se vrací i má staronová chuť, ale doufám, že můj apetit, žít trochu víc uměním a kulturou všeobecně, mi vydrží dýl, než při posledním pokusu. V galerii Václava Špály až do 25. května můžeš vidět výstavu malíře a filmovýho výtvarníka Jana Pištěka. Víc info tady.



V Super Tramp Coffee, kam jsme se vydali poté, jsem tentokrát odcházel s větším požitkem z rumových obláčků, než z kávy, kterou ale kluci taky umí skvělou! Málokdy si ke kávě dám něco sladkýho, ale rumový obláčky se stanou pravidelnou výjimkou!

A za návštěvu rozhodně stojí i nový koncept oázy na Žižkově českýho botanika a objevitele, Haenke.


Text a foto Czech Blondýn

Žádné komentáře:

Okomentovat